Vlečka Svitavská pobřežní dráha - strojírny západ

Vlečka odbočuje z Sitavské pobřežní dráhy dvojicí ručně stavěných výhybek sevrně od Křenové ulice.

Historicky jedna z nejsložitějších vleček v Brně se nachází na pravém břehu řeky Svitavy, v areálu strojíren Šmeral mezi Křenovou a Plynárenskou ulicí, zaústěna do Svitavské pobřežní dráhy. Vlečka byla pravděpodobně vybudována mezi roky 1885 a 1900, původně jako jediná kolej odbočující od pobřežní tišnovské trati (vjezd na vlečku byl vybudován úvraťově od severu z nákladiště Radlas.

Popis

Vlečka odbočuje dvojicí výhybek z jižní větve Svitavské pobřežní dráhy, přičemž jižní kolej se ještě před vjezdem do areálu větví na dvě samostatné koleje. Za trojicí bran, v poslední době trpících pod útoky vandalů, se jižní kolej stáčí k jihu, severní (a původně rovněž střední, dnes slepě ukončená) kolej pokračuje k západu přes nepravidelné kolejiště uvnitř závodu a bývalou ulici Františka Klazara, která byla spojnicí mezi dnešní Podnásepní ulicí a bezejmenným pozůstatkem ulice vycházejícím z dnešní Křenové. Ulici továrna přerušila a pohltila do svého areálu v 60. letech 20. století.

Vlečka byla postavena před rokem 1900, pravděpodobně po vybudování trati do Tišnova (tzv. Staré Tišnovky), původně šlo o jedinou kolej, která se postupně větvila s tím, jak strojírny rostly prakticky po dobu 80 let. V první polovině 20. stoltí dosáhla vlečka vysoké složitosti v aeálu s mnoha kolejemi a několika točnami, které umožňovaly změny směru v libovolném úhlu. Postupné rušení na přelomu 20. a 21. století pak znamenalo odříznutí některých kolejí od zbytku sítě (něktré koleje jsou v roce 2015 pravděpodobně využívány pouze pro posun malých ručních vozíků). Větší část vlečky je navíc ukryta pod střechami továrních hal a jejich podrobné zmapování je bez volného přístupu do areálu prakticky nemožné. Vlečka je v roce 2015 obsluhována lokomotivami ČD Cargo, vlastní posun vozů na vlečce zajišťuje lokomotiva 701 733-8 (ČKD-5397/1961).

Máte-li informaci o minulém či aktuálním stavu vlečky, provozu či vozidel na ní nebo nám můžete poskytnout plánky či fotografie, ozvěte se prosím na mail uvedený v kontaktech. Děkujeme!

Současný stav vlečky. Ze složitého systému s několika točnami zůstaly v areálu úseky kolejí vedoucí podivnými směry, zmapování kolejišť v halách je však dnes prakticky nemožné.

Stav (tehdy relativně nové) vlečky v roce 1906. Na místě dnešních strojíren se ještě rozkládají pole a z tišnovské dráhy na břehu Svitavy vybíhá jedna nesmělá kolej mezi několik malých továrních budov.

V roce 1937 se vlečka již větví a končí až na kraji ulice Františka Klazara. Tu na dnešní mapě Brna nenajdeme, o pár let později ji pohltila továrna. Za povšimnutí stojí též tramvajová trať na jatka a zaniklá vlečka do plynárny.

Ještě než překročí hranici areálu strojíren, rozdělí se jižní kolej na dvě, z nichž jedna míří na jih a druhá se stáčí k západu.

Nejsevrnější a nejjižnější kolej vlečky jsou v roce 2015 stále v provozu, frekvence vlaků je však nepatrná.

Pohled na severní kolej, pokračující do hloubi areálu a kolej prostřední, která záhy končí šturcem.

V dálce je vidět prasátko, které v roce 2015 zajišťuje provoz na vlečce Šmeralu.

Jižní větev je v roce 2015 používána pro úvraťové zatahování vozů, které mohou po dvojici kolejí vjíždět na sever do haly - jedna z kolejí pak pokračuje i za halu a kříží severní větev.

Pohled zpátky k severovýchodu na trojici kolejí vcházejících do strojíren Šmeral.

Zdroje

1. Prasátko, Puklík, výrobce ČKD. Dostupné z http://zeleznice.biz/701.htm.
   
   Článek na dané téma si můžete přečíst rovněž na serveru Správným směrem.cz
   
   Článek ze dne 1. 3. 2015 byl naposledy upraven dne 7. 1. 2017 a zobrazen celkem 13747×, naposledy dne 3. 5. 2024 v 17:38.

   Texty na téma Vlečka Svitavská pobřežní dráha - strojírny západ			Zpět | Nahoru
   	Téma: Katalog vleček Seznam železničních vleček Katalog je souborem dokumentací k existujícím a zaniklým vlečkám a průmyslovým drahám v českých zemích i zahraničí. Vzhledem …		Téma: Brněnské vlečky Brno sice nepatří mezi nejprůmyslovější města Česka, ale svojí velikostí se řadí na druhé místo po Praze a tomu odpovídá také poměrně vysoký počet průmyslový…
   	Téma: Druhé Brno Loader.load() Motto „Pod Brnem, které znám, je ještě jiné, větší, trochu špinavé, trochu popraskané, trochu zaprášenější“ Zpíval by určitě Kittc…